V lednu 2026 bylo oběma vozidlům přiděleno Drážním úřadem označení 841.278 a 841.279, které navázalo pořadím na předchozí přeznačené vozy řady 841.2. 650.548/841.278 pak vyjel 27. 1. 2026 poprvé do pravidelného provozu s cestujícími na lince z Volar do Českých Budějovic, zatímco 650.552 se 1. 2. 2026 přesunul do Hranic na vlečku ČMŽO-elektronika, kde se podrobí úpravě pro provoz na české drážní infrastruktuře a částečné modernizaci. GWTR je v současnosti majitelem 16 provozních strojů řady 841.2 číselného intervalu 263 a 265 - 279. Motorové vozy RS1 GWTR jsou nasazovány zejména na tratích Plzeňského a Jihočeského kraje. Zatímco na výkonech na Plzeňsku vyjely v jednotném barevném řešení tohoto kraje s převládající modrou barvou, jihočeské vozy budou do nového vizuálního stylu v zelené kombinaci přecházet postupně - jako vůbec první vozidlo v tomto provedení se představil v závěru loňského roku 841.277.

Na fotografii z 1. 2. 2026 je zachycen převoz motorového vozu ještě označeného 650.552 jako Sv 98241 z Volar do Hranic na Moravě během průjezdu železniční stanicí Jihlava.

V neděli 1. února 2026 v 3:26 tak byly z podzemí dolu ČSM vyvezeny na povrch poslední tuny černého uhlí vytěženého v České republice. Poslední uhlí bylo vytěženo z porubu 463204/1 provozovaném ve sloji Natan v hloubce bezmála 1300 metrů. V letech 1968-2026 se pak na dole ČSM vytěžilo zhruba 124,3 milionu tun černého uhlí. Nyní bude zahájena postupná technická likvidace a rekultivace dolu, která by měla trvat přibližně do roku 2029. Do konce února 2026 by pak měla ještě fungovat úpravna uhlí na závodě Sever.

Pro klesající poptávku na domácím trhu byla dlouhodobě většina produkce uhlí prodávána do zahraničí, v poslední době zejména do Polska, na Slovensko nebo na Ukrajinu. OKD se hodlá i nadále věnovat obchodování s černým uhlím, případně produkci uhelných směsí s využitím dováženého uhlí a materiálu z rekultivovaných kališť a odvalů.

Konec těžby uhlí bude mít velký vliv i na provoz na vlečkové síti zdejšího uhelného revíru, kterou provozuje společnost PKP Cargo International. Zde dochází také k postupnému útlumu - prozatím například ukončení provozu lokomotivního depa na Darkově, omezení počtu nasazovaných lokomotiv nebo využití kapacit pro deponaci správkových či nepotřebných nákladních vozů různých provozovatelů. Dále je v plánu i omezení provozu na jednotlivých vlečkových tratích a redukce nepotřebné infrastruktury. V uplynulých měsících padl například na minimum provoz na Báňské dráze mezi Zárubkem a Orlovou-Porubou, který krom občasných jízd zvláštních vlaků slouží víceméně již jen občasné obsluze opravny vozů na Zárubku. Největší provoz zůstává v úseku Karviná-Doly - Louky nad Olší, který by měl mít také perspektivu na nejdelší přežití.

Železniční provoz v posledních týdnech těžby dokumentují snímky pořízené 19. ledna 2026. Na horní fotografii přistavuje stroj 740.673 prázdné vozy k nakládce v úpravně ČSM Sever. Na dolním snímku stoupá mezi stanicemi Karviná-Doly a ČSM sever prázdný vlak v čele s lokomotivou 770.534, na postrku jí mimo záběr pomáhá postrk 770.514.

V lednu 2026 byla poprvé možnost spatřit tento unikátní vůz i v Česku, kam se vydal ve zvláštním vlaku vypraveném společností RailAdventure na akci pro své zaměstnance, která se uskutečnila v Praze. V soupravě byl doprovozen ještě panoramatickými vozy Apm zapůjčenými od švýcarských drah SBB, konkrétně č. 61 85 19-90 100-2 a 61 85 19-90 104-4. Vlak vyrazil ze stanice Großhesselohe Isartalbahnhof, kde RADVE sídlí, 23. ledna společně s elektrickou lokomotivu 183 500, která není v Česku žádným nováčkem (viz „Taurus“ 183 500 RailAdventure jel poprvé vlastní silou v ČR), a motorovou lokomotivou 2016 902 (viz Dopravce RailAdventure si pořídil lokomotivu typu ER20), která byla potřebná pro neelektrizovaný úsek Regensburg Hbf – Cheb. Z Chebu již vlak pokračoval jen s „Taurusem“ 183 500, ale v Praze-Radotíně musela jít na postrk lokomotiva 720.509 Posázavského pacifiku, neboť při jízdě přes Prahu-Krč (platí i pro alternativu přes Prahu-Smíchov) nesmí jet Taurus jako činný z důvodu nekompatibility s tamními kolejovými obvody (které už sice byly nahrazeny počítači náprav, ale Správa železnic nezměnila pravidla). Na druhou stranu se tím ulehčila úvrať v cílové stanici Praha hlavní nádraží, odkud jela souprava po výstupu cestujících na odstavné nádraží Praha jih.

Stejným způsobem, jen v opačném pořadí, se pak vlak vracel zpět do Německa 25. ledna 2026, rozdíl pak byl především v tom, že cestou do Prahy vlak zajížděl pro nástup cestujících do stanice München Flughafen, cestou zpět naopak pro výstup do stanice München Hauptbahnhof. Každopádně se celý vlak a především vůz „Luxon“ těšil oprávněnému zájmu železniční veřejnosti a nezbývá než doufat, že v Česku nebyl naposledy, byť musí v roce 2026 projít hlavní opravou, která by měla trvat několik měsíců.

Na horním snímku je celá popisovaná souprava zachycena před odjezdem do Prahy na manipulační koleji stanice Großhesselohe Isartalbahnhof, za lokomotivou je patrná někdejší nádražní budova, kde je dnes sídlo RailAdventure. Dolní fotografie byla pořízena na zpáteční cestě z Prahy během úvratě vlaku Ex 13492 dopravce Gepard Express (na jehož licenci vlak v Česku jel) v Chebu. Do této stanice vlak dovezl stroj 183 500, v pozadí je patrný nástup lokomotivy 2016 902, která bude v čele vlaku až do další úvratě v Regensburgu.

Po provozní stránce se na realizaci přepravy podílela společnost Rail Freight Together - CZ, která na vozbu vlaku nasadila stroje 749.254 a 210.017. První vlak tvořený 20 vozy řady Uacs přepravující cca 1000 tun cementu vyrazil v čele s lokomotivou 749.254 z Lietavské Lúčky 9. ledna 2026, v úseku elektrizovaném soustavou 25 kV 50 Hz z Púchova přes Bratislavu do Břeclavi pak byla na přípřeži „žehlička“ 210.017. Z Břeclavi vlak pokračoval již jen se strojem 749.254 přes Znojmo do cílové stanice Jihlava město rozdělený na dvě části, první dorazila do cíle 10. ledna, druhá o den později. Z Jihlavy města (kam byly vozy přistaveny po deseti na dvě koleje nově rekonstruovaného nákladiště) cement putuje do jednotlivých betonárek už po silnici. Po úspěšné realizaci první přepravy se očekávají další vlaky ve zhruba měsíčních odstupech, možné je rozšíření i do dalších stanic.

Druhá část vlaku Lietavská Lúčka - Jihlava město vedená lokomotivou 749.254 je zachycena na fotografii pořízené 11. ledna 2026 za zastávkou Bohušice.

DPP s výrobcem SOR Libchavy uzavřel rámcovou smlouvu na dodávku až 100 elektrobusů v říjnu 2023 a prvních 18 vozů obdržel v listopadu 2024. DPP touto dodávkou navázal na dvouletý úspěšný zkušební provoz elektrobusu SOR NS 12, který pod evidenčním číslem 4002 jezdil na lince 109 z Palmovky do Dolních Počernic. Tehdy byl ovšem elektrobus vybaven elektrickou výzbrojí Rail Electronics CZ. V současnosti dodávané elektrobusy mají elektrickou výzbroj Škoda Electric typu RU10. První elektrobusy SOR NS 12 electric vyjely do provozu u DPP dne 18. prosince 2025.

Na horním snímku je 2. ledna 2026 zachycen elektrobus SOR NS 12 electric ev. č. 3030 z garáží Klíčov, nasazený na linku 185, během dobíjení v Letňanech.

Poslední den roku 2025 (31. prosince) nasadil DPP do zkušebního provozu na trolejbusové lince č. 58 z Palmovky do Čakovic první ze čtyř trolejbusů typu SOR TNS 12, které DPP získal jako kompenzaci za pokuty související s pozdní dodávkou 15 trolejbusů SOR TNS 18 (viz Nové trolejbusy SOR TNS 18 DPP ve zkušebním provozu, Další fáze zkušebního provozu trolejbusů SOR TNS 18 DPP a První trolejbusová linka DPP zahájila provoz). Uvedené čtyři trolejbusy vyrobil SOR Libchavy už v roce 2023 pro dopravní společnost Zlín-Otrokovice s elektrickou výzbrojí Cegelec Alva Integra, která byla před nasazením u DPP změněna na Škodu Electric. Trolejbusy nakonec dopravní společnost neodebrala a zůstaly bez využití výrobci. Před nasazením u DPP trolejbus obdržel také nový nátěr dle schématu PID a evidenční číslo 511.

Na dolním snímku z 2. ledna 2026 je zachycen trolejbus SOR TNS 12 během dobíjení v zálivu ulice Na Žertvách v okamžiku, kdy kolem projíždí trolejbus SOR TNS 18 z předchozí dodávky trolejbusů pro DPP výrobce SOR Libchavy.

Stejně jako ostatní lokomotivy tohoto typu byla i tato armádní kompletována (během podzimu 2025) v jihlavském závodě CZ LOKO. Přiděleno jí bylo označení 744.210. Začátkem prosince 2025, kdy byla výrobně dokončována, se začala podrobovat i prvním jízdním zkouškám. Provedením odpovídá strojům s trakčními měniči Ineltech (viz např. Lokomotivy řady 744.1 pro Elektrizaci železnic Praha), včetně dosazení OBU ETCS CAF Auriga. Slušivé barevné řešení s šedým rámem a pojezdem a červenou kabinou a kapotami, doplněnými na čelech úzkými žlutými proužky, bylo realizováno na základě objednávky zákazníka. Ještě během prosince 2025 by měla být lokomotiva předána AČR.

Na fotografii z 8. 12. 2025 je zachycena 744.210 v Jihlavě na vlečce CZ LOKO po návratu ze zkušební jízdy do Havlíčkova Brodu, kam ji dopravil druhý vyrobený stroj pro EŽ Praha 744.212.

Lokomotivám pro EŽ bylo přiděleno označení 744.211 - 217. Výroba prvních tří probíhá od poloviny tohoto roku v jihlavském závodě CZ LOKO, jejich dokončení je naplánováno na prosinec 2025. Konstrukčně i výbavou odpovídají předchozím vyrobeným strojům s trakčními měniči firmy Ineltech (viz DB Cargo Czechia převzalo dalšího EffiShuntera), navíc byla dosazena pouze radiostanice Motorola pro možnost navázání spojení s pracovníky stavebních vlaků.

Na snímku z 5. 12. 2025 je zachycena po dojezdu do Havlíčkova Brodu lokomotiva 744.211, která se tohoto podmračeného deštivého dne vydala na svoji první zkušební jízdu z Jihlavy.

Na snímku, pořízeném dne 16. listopadu 2025 v Malém Újezdu mezi Mělníkem a Všetaty, je zachycen vlak Pn 52114 z Ústí nad Labem západ do Chocně, kdy lokomotivy určené ke šrotaci jsou za vlakovou lokomotivou 363.257 řazeny následovně: 122.006, 123.006, 123.002, 122.032 a 122.021.