Nákladní doprava na západočeských lokálkách I - Plzeňsko
V západních Čechách se stále nachází poměrně dost místních tratí, které sice samy o sobě nejsou žádnými železničními tepnami, přesto však na nich existuje nezanedbatelný nákladní provoz. Ostatně když se sečte čtyřikrát pět vozů, je to už pěkný vlak... Intenzita provozu samozřejmě závisí na hospodářském významu té které trati, ale také na přístupu provozovatele k zákazníkovi. První ze jmenovaných faktorů byl a je v některých místech poměrně silný, nicméně zájmy provozovatele jsou zřejmě poněkud jiné, než snaha vyhovět požadavkům a poptávce od zákazníků. Nyní se pokusíme popsat západočeské místní dráhy, včetně zmínky o těch, které do dnešních dob nepřežily.
 |
|
Nákladní vlak z Poběžovic vedený strojem 742.276 se nedaleko
odbočky Vránov blíží k cíli své cesty, Staňkovu (19.5.1999) |
Začneme blízko Plzně, v šestitisícových Nýřanech, které jsou „vlečkovým a lokálkovým uzlem" pro několik tratí. Zpočátku pojednáme o tratích, které se dnešních dob nedožily. Z plzeňského zhlaví vycházela vpravo bývalá spojovací dráha Nýřany-Valcha. Ta byla v provozu až do roku 1945, kdy byl zničen můstek přes Vejprnický potok. Zbytek trati sloužil donedávna jako vlečka, po 300 metrech od zhlaví přešla trať hlavní silnici a vcházela do dvora. Ještě v roce 1998 se zde nakládalo, poté podnik zkrachoval a na podzim loňského roku byla vlečka vytrhána. Úsek z Valchy vydržel poněkud déle, ale dnes už i na něm úřadují jen náletové dřeviny a zloději. V lese, nedaleko vsi Sulkov, totiž existovalo tzv. složiště popela, kam se odvážel odpad ze škodováckých hutí, vlečku vyžívaly i blízké Uhelné sklady. Bylo zde i kolejové rozvětvení. Po zaplnění složiště provoz pomalu ustával a s přechodem na vytápění plynem slábla i doprava uhlí. Odvoz popela obstarávaly škodovácké lokomotivy ř. 740, uhlí bylo dováženo náležitostmi od Mn vlaků, což pravidelně byla lokomotiva řady 742. Zemní těleso existovalo ještě necelý kilometr od bývalého vlečkového objektu, kde bylo přerušeno přivaděčem dálnice D5. Po překonání náspu je možné na kraji lesa těleso opět najít, nachází se zde i domek, který mohl být zastávkou a nákladištěm Sulkov. Dále v polích je vše rozoráno, poslední zbytky nízkého náspu se nacházejí v lese směrem k Nýřanům. Dnes narazíme nedaleko od stanice Valcha pouze na roští a oplocený můstek ve stejnojmenné osadě. V Nýřanech vychází ze stejného zhlaví na levou stranu 2 km dlouhá vlečka na tzv. veřejné překladiště. To se nachází za posledními domy obce Tlučná, ústí sem též nepoužívaná vlečka sila. Na překladiště se dopravují cisterny s propan-butanem, který je zde stáčen do automobilů.
Z domažlického zhlaví vychází vlečka do bývalého podniku Likona, jehož vzhled dnes připomíná stav těsně po válce. Doprava je pochopitelně na nule. Poněkud lepší stav je na 3 kilometry dlouhé vlečce bývalé Tesly (dnes Dioss). Do podniku se občas dopravuje uhlí, dříve zde existovala i zaměstnanecká doprava, jak o tom svědčí krátké nástupiště v blízkosti obytných domů. Pravidelně se dnes jezdí pouze na kilometrovém úseku k místní pile.
Poměrně úspěšně přežila optimalizační snahy a domnělý nezájem cestujících v éře ministra Římana lokálka do Heřmanovy Hutě. Již od začátku devadesátých let zde byla zanedbávána údržba, ve snaze trať zlikvidovat. Místní obyvatelstvo, samospráva a hlavní zákazník v nákladní dopravě (sklárna) však kladli tuhý odpor. Dosáhli tím alespoň částečné opravy tratě (na mnoha místech leží dodnes pražce z 50. a kolejnice z 30. let), nicméně osobní i nákladní doprava byla zachována. Nákladní vlak a řada 742 vůbec, zde má povolenou rychlost jen 25 km/h, ale to příliš nevadí. Vozí se především písek z Libuně v „sypácích" a „zetky" se sklem.
 |
|
Při křižování ve Starém Sedlišti se setkal vlak
Mn 87952 vedený strojem 731.047 s osobním vlakem 27511 s lokomotivou 714.017 (10.5.2001). |
Popojedeme-li z Nýřan ke Zbůchu, do míst, kde stávalo hradlo Týnec, narazíme zde na zrušenou vlečku firmy Prefa. Tato firma provozovala poměrně čilou dopravu surovin a výrobků, do doby než jí pan Vízek nabídl "výhodný" vlečkový tarif. Provoz ustal témeř ze dne na den a během letošního roku byla vlečka i výhybka odstraněna.
Z výhybny Chotěšov odbočovala vlečka k osadě Týnec. Zde mívalo pracoviště oprav osobních vozů depo Plzeň. Nebylo tedy žádnou zvláštností vidět zde "čmeláka" s Mn vlakem, dopravujícím třeba pět osobních vozů. Od roku 1995 byla však činnost přesouvána přímo do Plzně, dnes jsou zde jen prázdné haly, křoví a pár trosek "hytláků". Ještě před dvěma lety zde fungovala příležitostná nakládka šrotu a zemědělských plodin. Ze stejného zhlaví výhybny vychází vlečka na letiště Líně. V dobách existence vojenského provozu tam bylo dopravováno palivo, zřejmě ze strategických důvodů je vlečka dosud udržována a postřikována. K představě o vlečkovném uvedu, že když se v létě 1998 pořádal letecký den, účtovaly si ČD za přistavení tří cisteren „pouhých" 13000 Kč.
Přesuňme se nyní do Stoda, kde se nachází obrovské silo, ale podle vrstvi rzi na své vlečce také kolejovou dopravu neprovozuje. Lépe je na tom vlečka bývalé firmy LIAZ v Holýšově, na kterou se přistavují alespoň vozy s uhlím. Ve dvoře firmy je však celý den neutuchající ruch kamiónů. Podnik provozuje vlastní lokomotivu řady 701. Všechny výše jmenovaná místa obsluhují lokomotivy řady 742 z nýřanské staniční zálohy, podrobněji viz tabulka.
Poněkud veseleji je ve Staňkově, odkud vychází trať do Poběžovic, která je označena číslem 182. Místní dráha Poběžovice - Staňkov vznikla v roce 1900, jako napojení hospodářsky silných Poběžovic a poměrně velkého města Horšovský Týn na trať České západní dráhy. V současné době funguje nakládka v Poběžovicích, Meclově a Křenovech. Ačkoli svršek nepředstavuje na mnohých místech žádný zázrak, jsou sem přechodní i brejlovci, v pamětní brožuře ke stému výročí je dokonce několik fotografií strojů řad 750 a 753. Do roku 1997 byl poměrně silný obrat vozů i v Horšovském Týně, nakládala tam pila a byly zde i násypky na uhlí. Po zavedení vlečkového tarifu občas nakládá pouze místní zemědělský podnik. Z Poběžovic a Meclova se přepravuje mletý živec k výrobě keramiky a vápno. Oba substráty se loží
 |
|
Vlak 97665 vedený lokomotivou 731.049
právě dorazil do Tachova (28.4.2001) |
O několik let později než staňkovská dráha byla zprovozněna dnešní lokálka z Domažlic do Poběžovic a dále do Boru. Tato lokálka se odpojuje ze hlavní trati do Furthu ve známé odbočce Pasečnice. Odbočka je kryta mechanickými návěstidly a přiléhá k ní nákladiště a zastávka Havlovice, kde se občas loží dřevo. Mn vlak zde jezdí jen v úterý, čtvrtek a sobotu, kdy se obsluhuje nákladiště pily v Trhanově. To, že je vlak veden až do Klenčí pod Čerchovem není způsobeno existencí tamější krátké vlečky, nýbrž nutností uvolnit cestu osobnímu vlaku. Trhanov je jen nákladiště, dopravnou je právě Klenčí. Obchodník se stavebninami v Klenčí také raději přešel na automobilovou dopravu, než by platil 6000 Kč za přistavení vozu. Podobného osudu se dočkala větev z Poběžovic do Bělé nad Radbuzou. Přestože je v Mutěníně velké silo a v Újezdě kamenolom (obojí napojeno krátkými vlečkami) vládne zde jen rez a tráva. Ještě na jaře roku 2000 jevily koleje v Mutěníně známky alespoň občasného pojíždění. V Bělé existovala nakládka dřeva. Vše bylo dříve obsluhováno náležitostmi od Mn vlaku z trati 182, dnes se ušetřený čas původně určený k obsluze odstojí v Poběžovicích...
Po odchodu řady 714 z Bělé zde v osobní dopravě vládnou jen motorové vozy řady 810. V Bělé dnes můžete potkat jedině lokomotivu řady 731, kterak sem od Tachova veze služební vozy na provozní ošetření... Poněkud lépe je na tom nákladiště dřeva Stráž u Tachova kam stále v sudé dny zajíždí Mn vlak z Boru. Ten je veden některou z chebských lokomotiv ř. 731. Nakládka je poměrně silná (vždy plné nakládkové koleje, tedy 5-7 vozů). Dřevo a šrot se nakládá i v Boru, navíc zde je silo. Většina zde naloženého surového dřeva směřuje do Německa.
Poněkud nesmyslně byla s novým grafikonem v červnu 2001 zrušena nákladní doprava na spojovací trati z Boru do Svojšína. Pravda, nákladiště v Holostřevech zelo od dostavby dálnice spíše prázdnotou, ale nyní je třeba veškerou zátěž a prázdné vozy do/z Boru, Stráže a Starého Sedliště vozit přes kopec do Tachova a Plané k hlavní trati. Proč jet 15 km z kopce, když přes Tachov krásně nabíhá dvojnásobek tunokilometrů.
Ve Starém Sedlišti je silo a nádrže na hnojiva, přičemž přeprava je dosti nárazová. Z Tachova zastávky vychází vlečka do podniku Plastimat, o kterém je možno prohlásit, že tento úsek trati „živí". Domácí výroba je sice rozvážena po
 |
|
Manipulační vlak 87371 s lokomotivou 742.323
posunuje 10.5. 2001 v dopravně Cebiv |
Díky svému mostu je i mezi neželezničáři známá bezdružická lokálka, pořádá se na něm totiž přes léto bungee-jumping. Nás bude určitě zajímat situace na lokálce. Osobní dopravu zajišťuje pochopitelně ř. 810, v nákladní dopravě zde operuje fádní "tranzistor" ř. 731. Dávno minulé jsou doby, kdy lokálka měla svého hektora a později lokomotivu ř. 742. V té době jezdil Mn vlak v celé trati, s předvozem zátěže z Trpíst. Od mostu přes přehradu je totiž na obě strany stoupání 26‰ a tak se vlaková četa leckdy zapotí více než odvážní skokani. Spatříte-li někdy na mostě stát samotné nákladní vozy, neděste se, to jen napršelo, napadalo listí a nelze uvézt ani normativ. V Bezdružicích vybavených zpevněnou plochou, rampou a násypkami na plnění „rajek" se nyní nehne ani kolo, neboť veškerá nákladní doprava končí v Cebivi, na složišti místní pily. Občas se přistavuje vůz do sila v Tpístech. Jízda Mn vlaku je uváděna v pracovní dny, nakládka dřeva je poměrně silná a tak se skutečně jezdí. Lokálka je obsluhována náležitostmi od Mn 87020/87021. Tento vlak dříve jezdil z Mariánských Lázní, pak z Plané, a nyní je v souvislosti se zrušením nákladní dopravy na trati 178 veden jen do Stříbra.
Vrátíme-li se zpět k Plzni, respektive do Chrástu, najdeme zde lokálku označenou číslem 174. Ta vychází z plzeňského zhlaví stanice Chrást a ihned se stáčí k ocelovému mostu přes údolí říčky Klabavy. Pojedeme-li dále, narazíme ve stanici Stupno na úvrať. Mohlo by se zdát, že nejdříve byl vystavěn úsek do Stupna a teprve později do Radnic. Celá trať byla zprovozněna najednou a úvraťové uspořádání si vynutily terénní podmínky Radečské pahorkatiny.
 |
|
Mn 87060 do Stupna mezi Střapolí a Sedleckem,
v čele čerstvě opravený stroj 742.017 (16.5.2000) |
Radnickou a bezdružickou lokálku spojuje stejný problém, je jím přes 100 let starý most. Na obou tratích je na samém začátku a závažné zhoršení stavu by zřejmě znamenalo zastavení provozu. Preventivní údržba obou mostů je v posledních letech nulová, přičemž zvláště ten radnický by si zasloužil alespoň nátěr.
Z blízkých Rokycan vychází 27 km dlouhá místní dráha do Nezvěstic. Osobní doprava je opět plně v režii ř. 810, nákladním vlakem je pojížděn pouze úsek z Rokycan do Mirošova, resp. na přilehlou vlečku. Zde se jezdí pro změnu v liché dny.
K lokálkám v západních Čechách lze počítat i známou Mladotickou trať. Provoz na ní byl zastaven již v r. 1996, nákladní doprava je zajištována Pv vlaky pouze do Lubné, kde sídlí závod Rako III. O obnovení úseku Čistá - Kralovice se spekuluje již od doby, kdy byl provoz zastaven. Jisté je, že za rozumných podmínek by se zde nákladní doprava provozovat dala. Naději však určitě nemá osobní doprava na rameni Plzeň - Kralovice, neboť jen do Mladotic jede osobní vlak z Plzně hodinu. Za stejnou dobu je totiž autobus z Plzně v Kralovicích na náměstí.
Učebnicovou ukázkou naprosto nevhodného způsobu provozování nákladní dopravy je trať 161. Mn vlaky jedou sice vždy dvakrát týdně z Blatna do Bochova a Toužimi, ale lokomotivy pro jejich vedení dojíždějí z Rakovníka na přípřeži osobních vlaků. Z Blatna do Bochova a zpět ujede Mn vlak zhruba 60 km a srovnatelnou vzdálenost (54 km) jede lokomotiva strojově. Obsluha Toužimi se také provádí raději ze 45 km vzdáleného Blatna, zatímco z Bečova by stačilo ujet 17 km. Skutečné optimalizace se dočkáme zřejmě až tehdy, kdy se jednotlivá OPŘ přestanou chovat jako hladoví psi u prázdné popelnice. Bude ale za rok co vylepšovat? Nyní funguje nákladní doprava takto. A co se zde vozí? Především dřevo (Bochov, Štědrá), uhlí, hnojiva, šrot, obilí (Toužim). Oběh sice uvádí zajíždění Mn vlaku do Jesenice, celý úsek z Blatna do Rakovníka je však prakticky bez nákladní dopravy.
Text a foto Ondřej MŠAL
Poznámka: "nespolehlivé" nebo velmi nepravidelné
výkony jsou vyznačeny šedým podkladem. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TS 722, 1x742 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | lokomotiva do Nýřan najíždí v 1 coby Lv 67730, vrací se v 5 na Pn 67733
*) jede obyčejně s náskokem až 90 min | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TS 752, 1x742 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 781, 1x731 SLČ Tachov | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | *) v sobotu obyčejně s náskokem až 3 hodiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TS 708, 1x742 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | *) příjezd 8:20
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 724, 1x742 SLČ Rokycany | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | *) obyčejně s náskokem cca 1 hodina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | na tento výkon je plánována ř. 742, ve skutečnosti zde slouží ř. 721!
*) běžná je jízda s náskokem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 744, 1x742 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | *) obvykle jede s náskokem, zejména nezajíždí-li až do Žlutic, příjezd do Blatna možný již okolo 16. hodiny! | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
